Z historie
současných obcí:
Chomutovskem od Bečova po
Želinu
VŠEHRDY (141)
Všehrdy leží necelých šest kilometrů jihovýchodně od
Chomutova. I když jsou poprvé připomínány v roce 1295, o jejich osudech toho moc
nevíme. Až do poloviny devatenáctého století patřily k dominiu Červený Hrádek.
Od roku 1850 byly samostatnou obcí v okrese Chomutov. Tehdy tu ve dvaceti šesti
domech žilo sto jedenačtyřicet obyvatel. Těch do konce století stále přibývalo,
takže v roce 1900 bydlelo v obci dvě stě šedesát lidí, výlučně Němců. Od počátku
dvacátého století začalo obyvatel ubývat. Po odsunu Němců ubyla více než
polovina obyvatel, obec ztratila správní samostatnost a později (1986) se stala
osadou Údlic. Samostatnost opět nabyla v srpnu 1990 po komunálních
volbách.
V okolí Všehrd se vyskytovaly
sprašové jíly vhodné k výrobě stavebních prvků. Poblíž obce byla v roce 1847
zřízena cihelna "Na seníku". Měla dvě pece, dvě výrobny tašek a tři výrobny
cihel. O něco později se tu vyráběly i zvláštní tvarovky pro dlažby, žlaby do
chlévů a stájí a komponenty pro římsy. Cihlářská hlína se dobývala ručně v
mělkých jamkách. I celá výroba byla převážně ruční, mechanizace nebyla téměř
žádná. Cihelna měla kapacitu půl miliónu cihel ročně, ale vzhledem ke konkurenci
a špatnému odbytu byla využívána jen z poloviny.
Tak jako v jiných vesnicích, ani ve Všehrdech lidé dlouho nemohli mluvit
do věcí veřejných své obce. Až do poloviny devatenáctého století rozhodovali
rychtáři dosazovaní vrchností. To se po roce 1850 změnilo. Za první republiky
byly důležité parlamentní volby. Ty v roce 1938 potvrdily, že rozhodující vliv
mezi německými obyvateli získali henleinovci, kteří dostali dvaasedmdesát
procent všech hlasů, zatímco němečtí sociální demokraté jen osmadvacet procent.
Jiná politická strana nezískala jediný hlas. Po roce 1990 byli ve všech
komunálních volbách vždy zvoleni kandidáti z kandidátky Sdružení nezávislých,
vždy získali sto procent hlasů.
Obyvatelé
nacházeli zaměstnání v zemědělství (hospodařil tu státní statek), v cihelně (než
byla zrušena) a někteří dojížděli do chomutovských průmyslových podniků. V obci
je dlouhá léta věznice. Před dvěma desítkami let byla dostavbou rozšířena její
kapacita a v téže době bylo vybudováno několik nových bytů v panelákových domech
pro zaměstnance věznice. František
JEŽIL
Byty v nově postavených panelácích byly určeny především pro zaměstnance Vězeňské služby ve Všehrdech. Foto: Jaroslav VALVODA
Máme pochopení pro život ve tmě
V chomutovských ulicích jste v pondělí minulého týdne
mohli potkat studentky Střední zdravotnické školy, které se na jeden den staly
dobrovolně maskoty, aby přesvědčily obyvatele města ke koupi bílých
pastelek.
Bílá pastelka je celonárodní akce,
jejíž finanční výtěžek bude věnován na speciální výukové programy pro nevidomé a
těžce zrakově postižené spoluobčany, kteří se učí zvládat samostatnou chůzi se
slepeckou holí či slepecké písmo, jelikož i oni by se chtěli přiblížit
normálnímu životu. S heslem "Vaše bílá pastelka pomohla nakreslit příběh do tmy"
jsme byly úspěšné. Deset dvojic studentek se vydalo do ulic Chomutova, každá
byla vybavena příslušnými propagačními materiály, pokladnou a velkou papírovou
pastelkou. V této nelehké době nás lidé mile překvapili, i když jsme se setkaly
i s negativními postoji. Těch chápajících je však mezi námi přeci jen víc.
Dvacetikorunovými příspěvky se chomutovští občané projevili jako lidé se srdcem
na pravém místě.
O této sbírce samozřejmě
ještě uslyšíte. Ve sdělovacích prostředcích bude zveřejněna konečná vybraná
částka a šek slavnostně předán tomu, komu je určen. Jako studentka SZŠ Chomutov
jsem se pro tuto akci nadchla a prostřednictvím Nástupu děkuji všem, kteří
pomohli dobré věci. Kateřina Květoňová,
studentka 2. ročníku SZŠ Chomutov
(Poznámka: Podrobnější informace na tel. 02/21 55 12 18.
Sbírkové konto: "Deset devítek" - 9999999999/0600).
Bílá pastelka v akci. Na dobročinné účely přispívali v Chomutově i velmi mladí lidé, jako například tento student na snímku. Foto: Vladimír VACULA
Mikroregion St. Sebastian jednal o školství
VÝSLUNÍ (r) -- Senátor Alexandr Novák byl nedávno ve Výsluní hostem valné hromady
Mikroregionu St. Sebastian, jehož členy jsou Křimov, Hora Sv. Šebestiána,
Výsluní, Místo, Blatno a Kalek. Zástupci obcí v jeho přítomnosti otevřeli
problém, jež je stále aktuální -- příspěvky na žáky dojíždějící do škol v
Chomutově a zejména pak osud stále ještě existujících školských a předškolských
zařízení v horském regionu.
Starostové se
totiž shodují v názoru, že omezování provozu, v horším případě rušení základních
škol a školek, bude znamenat další odchod mladých rodin z horského příhraničí.
Například starosta obce Výsluní informoval o rozhodnutí krajského úřadu zrušit v
obci první stupeň základní školy právě kvůli nedostatečné obsazenosti. Zatím
naštěstí zůstává, i přes nenaplněnou kapacitu, mateřská škola, ovšem pokud by
došlo i k jejímu uzavření, mohla by se obec dostat do vážných problémů. V roce
1997 získala na ekologické vytápění školního objektu státní dotaci, jejíž
přidělení bylo svázáno podmínkou pětiletého provozování objektu obcí a zákaz
jeho prodeje jinému subjektu. Senátor starostům navrhl, aby pro prosazování
svých zájmů navázali mimo jiné spolupráci s Hospodářskou a sociální radou
Chomutovska, při níž bude v dohledné době zřízena komise školství a do níž by
horské obce měly delegovat svého zástupce. Zároveň upozornil, že se uvažuje i o
vzniku Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje, jež by mohla sehrát roli při
prosazování výjimek či jiných nestandardních opatření. Zástupcům mikroregionu
ale také doporučil, aby věnovali pozornost Globálnímu plánu revitalizace
Chomutovska, ve kterém by se měly všechny zájmy obcí určitě objevit.
Vtipné hádanky
Radnice vymění
provozovatele podnikatelského centra
Dluhy
spustily spory, jejichž výsledkem je konec
smlouvy
CHOMUTOV (moj) -- Chomutovské Centrum pro rozvoj podnikání (CRP), které sídlí
v někdejší pavilónové škole v Cihlářské ulici, změní provozovatele. Do doby, než
bude vypsáno a uzavřeno výběrové řízení, bude centrum spravovat Výcvikové
středisko energetiky, jež v areálu sídlí a městu se k této činnosti
nabídlo.
"Smlouva s dosavadním
provozovatelem, společností Ekofluid, končí k poslednímu říjnu,"
uvedl na tiskovce místostarosta Josef
Jeřábek. Neskrýval, že důvodem, proč k ukončení vzájemného vztahu dochází, jsou
dluhy za energie a teplo. V případě CRP dluh společnosti Teplo údajně přesahuje
milión korun, nezaplacené teplo a energie Ekofluidu byly teprve nyní vyúčtovány
a částka se má blížit zhruba půl miliónu.
Centrum bylo založeno před více než dvěma lety s cílem poskytovat pomoc a
zázemí začínajícím podnikatelům. Na rozjezd podle Jeřábka získalo jednak milión
korun od Severočeských dolů, na rekonstrukci areálu pak státní dotaci ve výši
tří a půl miliónu korun, k níž přidalo určitou část i město. "Radní nikdy neviděli přesný tok peněz, neviděli, kolik peněz
do centra šlo a jaké s ním měla firma Ekofluid výdaje, aby se ukázalo, je-li tam
nějaký problém," doplnila pověřená mluvčí
radnice Vlasta Fišrová. Jak dodala, vyúčtování se teprve nyní
zpracovává.
Milan Drábek ze společnosti
Ekofluid ovšem tvrzení města odmítá a zpochybňuje i dluhy. "Město chtělo hodně muziky za málo peněz," posteskl si novinářům. Radu města podle něj nikdy nezajímalo,
jakou prací se vůbec centrum zabývá a nyní jí jde jenom o to, převzít částečně
modernizovaný areál. "Důvodem nemůže být to,
že by bylo s naší prací nespokojeno. Dozorčí rada měla vždy dostatek informací a
město tak mělo kdykoliv příležitost žádat zjednání nápravy nebo smlouvu s
Ekofluidem zrušit. To se nikdy nestalo. Rada vždy jen brala zprávu na vědomí.
Návrh ukončit spolupráci vzešel až od nás," uvedl. Jak zdůraznil, provozování podnikatelského centra nelze brát jako
komerční činnost, ale jako neziskovou službu podnikatelům a podporu podnikání.
Tím, že radnice s Ekofluidem uzavřela nikoliv nájemní, ale smlouvu o výpůjčce
areálu, svázala jí v jakémkoliv podnikání ruce. Navíc jí svými zásahy, například
umístěním městské technické knihovny do jednoho z pavilonů či pronájmem dvou
pavilonů firmě, jež neplatila nájem, přivodila značné ztráty. "Trváme na tom, že město je s Ekofluidem spoluodpovědné za
financování CRP," dodal Drábek, který je
připraven, pokud nedojde mezi ním a městem k dohodě a k vzájemnému finančnímu
vyrovnání, obrátit se i na soud.
Poradí při volbě povolání
I letos budou probíhat na základních školách okresu
Chomutov besedy žáků sedmých a osmých tříd s pracovně profesními poradci, kteří
působí v informačním a poradenském středisku pro volbu a změnu povolání na Úřadu
práce v Chomutově. V besedách na téma Volba povolání se žáci dovědí, které
otázky si musí položit, aby proces volby povolání vedl ke kýženému cíli, jímž je
dobré uplatnění na trhu práce. V uplynulém školním roce se těchto besed
zúčastnilo v sedmých ročnících 1 231 žáků. Žáci osmých ročníků kromě besedy
ještě vyplňují zájmový dotazník. Po jeho vyhodnocení je jim doporučeno, ve
kterých vyučovacích předmětech by měli zvýšit své úsilí a které informace by si
měli o voleném povolání zjistit. Z výsledků těchto dotazníků je také možné
zjistit předběžný zájem o budoucí studium. Ve školním roce 2000/2001 byl u
studijních oborů největší zájem o průmyslovou školu, gymnázium a obchodní
akademii a u učebních oborů o obory strojírenské, společného stravování a obory
obchodu a služeb.
Pokud i v deváté třídě mají
žáci a jejich rodiče nedostatek informací pro výběr vhodného povolání, je možné
navštívit Úřad práce v Chomutově a poradit se. Jsou zde k dispozici různé
zájmové testy, počítačové programy a celá řada materiálů, z nichž je možné
čerpat. V případě zájmu o některý z testů a následnou poradu je vhodné se předem
objednat. Důležité také je, aby se s žákem na poradenskou konzultaci dostavil
alespoň jeden z rodičů. Téměř vše o informačním a poradenském středisku pro
volbu a změnu povolání lze nalézt také na internetových stránkách Úřadu práce v
Chomutově, a to na adrese http://ssz.mpsv.cz/up/cv. Poradenskou konzultaci si je
možné domluvit na telefonních číslech 0396/ 63 82 34, 63 82 35, 63 82 36.
Mgr. Ivo Holoubek, Úřad práce v
Chomutově
CHOMUTOVSKÝ
HOSPODNÍK
V restauracích u jezera bylo vždy
živo (16)
Od druhé poloviny devatenáctého století se
severovýchodní cíp Chomutova těšil zvláštní oblibě. Obyvatelé města jej stále
častěji vyhledávali ve volných dnech letních nedělí a svátků. Proto mu začal
věnovat pozornost "Spolek pro vysazování a zkrášlování" (Anpflanzungs- und
Verschönerungsverein), který zde v roce 1887 vybudoval výletní pěšinu do
Jirkova, vedoucí od bývalé kamencové hutě na začátku dnešního zooparku kolem
sadu jedlých kaštanů. V jeho sousedství vznikla krátce nato výletní restaurace
"Kaštanka" ("Kastaniengarten"), čp. 1011. Její popularita rychle stoupala a k
původně skromné budově hostince časem přibyly taneční sál, různé letní verandy a
hostinské pokoje. V meziválečném období se v ní také scházela chomutovská česká
menšina. V roce 1946 restaurace vyhořela. Na opuštěné trosky byl o dvacet let
později vydán demoliční výměr.
Druhý hostinec
se nacházel nedaleko železniční trati Chomutov--Most v prostoru bývalých parních
a vanových lázní, zvaných "Kamencovna" ("Alaunhütte"). Ty zde existovaly od
druhé poloviny devatenáctého století. Zájem o ně vzrostl od roku 1899, kdy je
začal vést dr. Viktor Lembeger, který do Chomutova přišel z Ústí nad Labem.
Jejich hosté si mohli vybrat z nabídky vanových, rašelinových a siřičitých
koupelí, masáží a elektroléčby. V roce 1933 byl jejich komplex včetně restaurace
a penzionu renovován a rozšířen o tenisové kurty. Činnost lázní i hostince
skončila v roce 1945. Dnes v jejich budově sídlí vedení zooparku. K popularitě
lázní v Kamencovně přispělo i koupaliště na Kamencovém jezeře. Pro veřejnost
bylo otevřeno v roce 1894 a podstatné stavební úpravy na něm probíhaly v letech
1920 až 1928. Při nich vznikla i letní restaurace "Koupaliště Kamencové jezero"
("Alaunseebad"), jejíž služby oceňují hladoví a žízniví návštěvníci jezera
dodnes.
Pod korunami vzrostlých stromů
nedaleko Kamencovny se nacházela přírodní scéna lesního divadla, vybudovaná v
roce 1907. V letních měsících se zde za nedělních odpolední a večerů pořádala
divadelní představení, při kterých účinkovali členové ochotnického divadelního
spolku "Thalia" nebo hostující soubory odjinud. Výhodou tohoto divadla bylo, že
na prostorném jevišti při inscenacích mohli účinkovat -- a také účinkovali -- i
skuteční koně, osli, psi a jiná domácí zvířata. V našem seriálu o chomutovských
hospodách je lesní divadlo připomenuto proto, že od roku 1928 se zde vždy od
května do září prodávaly v kiosku studená jídla, teplé uzenky, pivo, limonády,
minerálka a sodová voda. Petr
RAK
Už před první světovou válkou bývalo o letních nedělích v restauraci "Kaštanka" plno. Repro: archiv